Články od LOSER z Pardubic

Co dělat, když se nudím v Pardubicích? Vyrazit do Hradce. Nebo ještě lépe do Prahy. A tak jsem učinil i já. číst dál

V minulém týdnu se mi povedlo dost věcí. Chválen od lidí, které neznám, za svou profesionalitu při odvádění práce. Tento fakt velmi potěší! Kolikrát v minulosti jsem se musel sám pochválit, protože nikdo jiný to neudělal. :) Takže teď nyní pyšně stojím na svém piedestalu slávy a docela si to užívám. Škoda jen, že se to neprojeví na finančním ohodnocení. Extra peníze navíc by se hodily. Už jen proto, že mandatorní výdaje každý měsíc tvoří 17500,-Kč. K tomu jídlo a jsem přes dvacítku měsíčně.  číst dál

Uvědomění si vlastní neschopnosti, to je jako dát si vlastňáka. Chceš s tím něco dělat, ale ta neschopnost ti právě neumožňuje ten okamžik změnit. Má neschopnost souvisí s fenoménem doby. Vše se hraje na krásu, styl, peníze. A tak nejsem schopen při pohledu do zrcadla snést fakt, že nevypadám vůbec dobře. Hodím se do stavu "nevylézat ven" a přesně takto jsem pohřbil tento víkend. číst dál

Projíždím centrem Pardubic a koukám: Svatební veletrh v budově ČSOB pojišťovny. A vrací se mi vzpomínky na to, jak před rokem touto dobou jsem si představoval, že bych se měl konečně odhodlat a dát zásnubní prstýnek své dlouholeté partnerce. Zanedlouho mi však ona oznamuje, že mě opouští a na dotaz zda je v tom někdo jiný, odpovídá ne. Abych po týdnu zjistil, že chodí s nějakým borcem.  číst dál

Tak jsem se zaregistroval na seznamce. To je věc. Nikdy předtím jsem žádnou podobnou webovou službu nepoužil. Ale teď jak jsem sám, tak cítím, že je potřeba to změnit. A třeba náhodou... I když tomu dávám minimální šanci. Protože když si představím kolik loserů jako jsem já je tam zaregistrovaných. :) číst dál

Tak jsem nastoupil do nové práce ve státním sektoru. Pozice neúřednická, spíš pomocná, ale mám z toho dobrý pocit. Samozřejmě výplatou se to nevyrovná soukromému sektoru, ale 5 týdnů dovolené + 4 dny indispozičního volna... Tomu říkám dovolenka :) Jen překonat zkušební dobu. Ale nevidím v tom problém. číst dál

Je to tu. Všemi očekávaný den se blíží. Co dělá takový Loser, když se blíží Vánoce? číst dál

Po delší odmlce zase píši. A nebude to příliš veselé čtivo. Máme tu příběh o tragickém smolařovi, kterému nic nevychází jak si představoval. V hlavní roli - já. číst dál

Už jsem delší dobu nic nenapsal. Ovšem jen proto, že se v mém životě mnohé událo. Veskrze jen pozitivní zprávy. číst dál

Když jsem "slavil" třicet let, stále jsem to nebral jako tragédii. Měl téměř vše, po čem jsem toužil. Dlouholetou přítelkyni, práci, podnikání spojené s hobby, auto, naplněný program, zábavu, atd. A vůbec jsem si nepřipouštěl, že jsem dosáhl věku, kdy mí bývalí spolužáci již mají jedno či dvě děti, polovina z nich je ženatá (vdaná). Nyní v situaci kdy žiju sám, práci nemám, podnikání stále pouze hobby a ne seriozní práce, o auto jsem přišel, mi vytanulo na mysl, že jsem snad za ta léta propásl šanci k založení rodiny. číst dál

Jdu si tak po Pardubicích, jedu trolejí a koukám co nového v ulicích "velkoměsta". A pak mě to napadne! číst dál

Když muž začne psát deníček, jde do tuhého. Sdělit své pocity jde přece i někomu blízkému, komu důvěřuje. Ano, komu důvěřuji a je blízká osoba? Blízkých osob napočítám na prstech jedné ruky. Mí rodiče jsou jedni z nich. Ale copak těm se můžu svěřit o tom, že hledání lásky mě trápí a samota je pro mě utrpení? Jako muž mám jistou hrdost. Blízký kamarád je popravdě jen jeden ale potkám se s ním pouze párkrát za rok. A ten zbytek jsou  kamarádi různého stupně kamarádství, se kterýma se dá diskutovat o všem možném, jen ne o osobních záležitostech. A být milován a držet milovanou osobu v náručí, líbat ji na její ústa, to mi sakra chybí. číst dál