V minulém týdnu se mi povedlo dost věcí. Chválen od lidí, které neznám, za svou profesionalitu při odvádění práce. Tento fakt velmi potěší! Kolikrát v minulosti jsem se musel sám pochválit, protože nikdo jiný to neudělal. :) Takže teď nyní pyšně stojím na svém piedestalu slávy a docela si to užívám. Škoda jen, že se to neprojeví na finančním ohodnocení. Extra peníze navíc by se hodily. Už jen proto, že mandatorní výdaje každý měsíc tvoří 17500,-Kč. K tomu jídlo a jsem přes dvacítku měsíčně.
A vůbec. Nyní žiji dost spořivě. Oblečení nekupuji, boty se snažím ochodit co jen to jde, v jídle střídmý, na párty nechodím a kulturně téměř nežiji. V souhrnu docela nezajímavý život, plný pracovních povinností. A zábavy málo.
Dnes jsem učinil výjimku a dal si k večeři poslední víno, které mi tu zbylo. Svůj svátek musím aspoň nějak oslavit. Dostal jsem několik přání formou SMS či statusem FB. Ale stejně nic nenahradí fyzický kontakt s blízkým. A v tomto ohledu dnes opět za nula. Osamělost je moje noční můra, která pomalu dochází svému naplnění. Jak ještě dlouho budu sám? Nechci se trápit, přesto se vnitřně trápím.