Projíždím centrem Pardubic a koukám: Svatební veletrh v budově ČSOB pojišťovny. A vrací se mi vzpomínky na to, jak před rokem touto dobou jsem si představoval, že bych se měl konečně odhodlat a dát zásnubní prstýnek své dlouholeté partnerce. Zanedlouho mi však ona oznamuje, že mě opouští a na dotaz zda je v tom někdo jiný, odpovídá ne. Abych po týdnu zjistil, že chodí s nějakým borcem.
Takhle velkýho paroháče mi dlouho nikdo nenasadil. A já chtěl zásnuby a myslel na svatbu. A co víc, poslední roky jsem myslel, že bude mojí životní partnerkou a budeme si věrní. A já jako chlap věrný byl! Což zpětně přemýšlím, zda byla věrná ona. Dříve jsem si myslel, že ano, ale nyní...
Hlavně nyní to je 7 měsíců od doby co jsem sám. Za tu dobu jsem nijak nepokročil, přítelkyně na obzoru žádná, ba ani jsem si neštrejchnul. :( Jsem loser! Omlouvá mě snad jen to, že doba od posledního seznamování se s holkama je dlouhých jedenáct let. Tehdá jsem byl mladej, perspektivní.
Přemýšlím, zda nezaložit nějaký byznys plán na potřebě lidí se seznamovat. Pokud takových loserů jako jsem já je vícero. O holkách přemýšlím, že oni se zase stydí dávat najevo, že se chtějí seznámit. Ještě přesně nevím. Musím tento plán rozpracovat a třeba se povede. Nic to však nemění na tom, že věta "Vezmeš si mě?" byla před rokem dost blízko realizaci.
Život je ...